Čiwawa 2009 – část první

Tento příspěvek je zápisem do kroniky Kmene Bobrů z šifrovací hry Čiwawa, která proběhla v červnu 2009. Pro jména osob jsou použity jejich přezdívky, nedivte se. Podrobnosti o Čiwawě najdete na jejím webu.

Scházíme se před domem, já trošku později, rovnou skáčeme do Sluníčkova auta a vyrážíme po dálnici směrem na Ostrov nad Oslavou, kde má čtvrté vydání šifrovací soutěže Čiwawa začínat. Cesta je dlouhá a nudná a tak někteří z nás (Blesk) spí. Nedaleko cíle míjíme Čika, který pravděpodobně umisťuje jednu z šifer poblíž rybníka Křenčák, on nás ale neviděl, takže pšššt, máme náskok.

Media_httpblogjanstra_lgdfc

K nádraží v Ostrově přijíždíme s náskokem, takže jíme, válíme se, prostě relaxujeme před jistě náročnou nocí. Po chvíli přijíždí několik skupinek soutěžících. Soutěž byla letos poprvé otevřená veřejnosti, takže se zde vyskytují i starší, jistě velmi zkušení šifréři. Se všemi se zdravíme a za chvíli již přijíždí Čiko a hned se pouští do vysvětlování pravidel. Několikrát zdůrazňuje, že text psaný kurzívou je jen doplňující a není součástí šifry. Potom hned dostáváme první šifru, nápovědy a Banánky v čokoládě, pro případ nouze.

Media_httpblogjanstra_mvrah

Jenže s tou první šifrou to není tak jednoduché, její text je psaný kurzívou, a Čiko přeci před chvílí říkal, že kurzíva nás nezajímá. Tak kde tedy je ta šifra, když ne na tom papíru, který jsme dostali? Že by nám Čiko zapomněl něco dát? Vysíláme k němu Bleska a prý je všechno v pořádku, nic nám nechybí. Bádáme pak ještě, jestli opravdu jde o kurzívu, ale o tom není sporu. Tak sakra, kde ta šifra je? Někdo zvedá papír a já si všímám, že je z druhé strany propíchaný špendlíkem. Hurá! Kroužkujeme propíchnutá písmenka a dozvídáme se, že si máme jít k Čikovi pro svíčku.

Media_httpblogjanstra_oohey

Když ji spolu s krabičkou sirek dostáváme, dáváme se nejdřív do jejich prohlídky. Na dně krabičky stojí Takhle ne, dolujeme svíčku z jejího hliníkového kalíšku a ejhle, papírek. Zmenšenina původního textu šifry a z druhé strany: Takhle taky ne! Bezva, vracíme papírek zpět a zkoušíme, klasickou nahřívací metodu. Bojujeme s větrem a vlastní nešikovností a poté co šifru několikrát propálíme, můžeme číst: Takhle taky ne! Jak ale jo, když takhle ne? Počkat! Když jsme museli nahřát původní šifru, co takhle zkusit nahřát její zmenšeninu? To bude ono. Jenže ten papírek jsme strčili zpět do svíčky a teď je celý zablemcaný od vosku. Nahřát nejde, protože, když se dostane dostatečně blízko ke svíčce, začíná hořet. Výborně, takže i když víme jak, první šifru nemáme šanci doluštit. Čiko nám prozrazuje, kam tedy máme jít a my se vydáváme na cestu k hájence nedaleko Ostrova. První tým vyšel snad hodinu před námi, ale některé jsme nechali za zády, takže zatím ok.

Media_httpblogjanstra_jdbsc

Procházíme Ostrovem a cestou po asfaltce rychlým krokem míjíme jednu z rychleji luštících skupinek. Po chvilce přicházíme k hájovně a bereme si svoji šifru. Kolem hájenky už jsou rozsazeny ostatní týmy, takže mizíme do přilehlého lesa v klidu luštit. Klidu nám ale není dopřáno, protože se zrovna smráká a tak musíme odolávat náporům rojících se mušek. Po chvíli zjišťujeme, že slabiky na koncích řádků v prvním odstavci dávají dohromady číslo 275 a první slabiky druhého odstavce jsou pi nebo pí. Hledáme různé kombinace morseovkových písmen a nic. Sluníčkův návrh, že by mohlo jít o Π zamítáme s tím, že by Čiko další stanoviště určitě neoznačil jen azimutem 275° a vzdáleností 3,14 km. Chvíli ještě přemýšlíme a pak otvíráme řešení a ejhle, Sluníčko měl pravdu.

Media_httpblogjanstra_bfrzw

Obsah:

Podrobnosti o hře, plné zadání a řešení šifer najdete na webu Čiwawy.

Categories