První semestr na Otevřené informatice

Výběr školy

Media_httpblogjanstra_vuhkq

Když jsem se po maturitě rozhodoval kam dál v jednom jsem měl jasno – chci jít na školu s IT zaměřením. Brno jsem zavrhl hned zkraje, hlavně z finančních důvodů, platit si tam ubytování a cesty by bylo zbytečné. Taky bych se tím odřízl od bývalých spolužáků a všech známých a navíc Masarykova univerzita nemá v tomhle oboru takovou prestiž. Další zvažovanou školou byla MFF Univerzity Karlovy, ale nechtělo se mi zařadit se mezi matfyzáky a opět – informatika na matfyzu je sice dobrá, ale ne nejlepší.

Rozhodl jsem se pro FEL na ČVUT, je to v Praze, kousek od domova, mám už tam rok bratra a informatika je na FELu nejlepší v celé republice. Vyhledával jsem si informace o oborech na FELu a našel jsem dva vyhovující – STM a OI. Softwarové technologie je starší obor, ale nemá navazujícího magistra a nemá dostatek dobrých vyučujících. Oproti tomu Otevřená informatika je jiná liga, jde o výběrový obor s kapacitou pouze pro 140 studentů a excelentním sborem vyučujících. Duchovním otcem a garantem programu je Michal Pěchouček, který se rozhodl v OI vychovávat ty nejlepší IT pracovníky. Skladba předmětů je velmi zajímavá a dalšími výhodami je například možnost udělat si kromě hlavní specializace ještě specializaci minoritní – například ekonomiku a management a tím si zlepšit šance na budoucí dobrou pozici v zaměstnání. Také se učí podle evropských standardů, což usnadňuje přechod na zahraniční univerzitu v případě zájmu. Dalším plusem je již v bakaláři výuka některých předmětů v angličtině, věc, která u nás nemá na technických školách obdoby.

(Bál jsem se ale toho, že jelikož je obor nový a nevyzkoušený, mohou nastat problémy plynoucí z nedostatečné připravenosti, ale to se naštěstí nestalo. Tedy, pár problémů se vyskytlo, ale šlo jen o maličkosti a byly vyváženy jiným přínosem toho, že jsme byli pokusní králíci. Vedení programu se velmi zajímá o naše názory, snaží se nám vycházet vstříc a velmi aktivně nám pomáhá řešit naše problémy. To není tak samozřejmé, jak se může zdát, když je vás v oboru pět set a ten obor běží již několik let, nikoho nezajímá, že máte problém, můj bratr by mohl vyprávět.)

Ještě jednu možnost jsem nakonec zvažoval. Dozvěděl jsem se ještě o zcela nové Fakultě informačních technologií na ČVUT, která je na IT přímo zaměřená. Tam jsem nakonec ani přihlášku nepodal, protože o ní nebyly skoro žádné informace -  na webu měli jen obecné reklamní řeči a podrobnosti jsem nikde nenašel. Od známých, kteří na ČVUTu v tu dobu studovali jsem se doslechl, že vznik nové fakulty je nejspíše výsledek mocenských tahanic a honby za pozicemi ve vedení, že fakulta nemá prostory pro výuku a ta tak bude probíhat dočasně v prostorách Národní technické knihovny. To že projekt Fakulty informačních technologií je sice zajímavý, ale nepřipravený, mě přesvědčilo i to, že přijímací řízení bylo spuštěno až o prázdninách, studenti byli přijímáni bez přijímacích zkoušek a tudíž se tato fakulta stala útočištěm těch, kteří byli do té doby neúspěšní, například na Otevřené informatice na FELu.

Přijímačky

Na FEL jsou přijímáni všichni, kdo mají z matiky, nebo z fyziky průměr na závěrečných vysvědčeních průměr lepší než 1,5, přijímáni bez zkoušek. Zbytek kapacity je naplněn studenty, kteří prošli vstupním testem. Otevřená informatika chce být výběrovým oborem a proto požaduje test od všech. V prvním roce ale ještě neměla výjimku od děkana a proto byli přijímáni studenti i na průměr, ten byl ale snížen na 1. Já naštěstí na závěrečných vysvědčeních z matiky měl samé jedničky, takže jsem ke zkoušce nemusel. Jeden spolužák ze třídy z gymnázia zkoušku dělal a prošel bez větších problémů skoro s nulovou přípravou.

Zápis, začátek výuky

Poté co jsem dostal dopis, že jsem přijat, stačilo jen poslat ověřenou kopii maturitního vysvědčení a přijít na začátku září na zápis. Tam se člověk dozvěděl všechno potřebné, stačilo jen poslouchat. Je pravda, že k určitým nedorozuměním docházelo, ale většinou se stačilo podívat na web FELu, zeptat se na fóru, napsat dotyčnému mail, nebo se zeptat referentek na studijním oddělení.

Tělocvik jsem si zapsal hned při zápise a jako volitelný předmět jsem si vybral Mikro a makroekonomiku a tu jsem si zapsal už sám přes KOS.

Automaticky vygenerovaný rozvrh, do kterého jsem si zakomponoval ekonomiku a posilovnu dopadl velmi dobře – měl jsem volný pátek a jen jeden den jsem musel vstávat brzy.

Media_httpblogjanstra_eiaft

Lineární algebra

Že je lineární algebra postrachem všech prváků vám jistě potvrdí každý, kdo ji absolvoval. Musíte si zvykat na úplně jinou matematiku, jiný systém myšlení a to může někdy dost bolet. Ale je potřeba zatnout zuby, počítat a průběžně se učit. Já měl s algebrou obzvláště ze začátku docela problémy už proto, že jsem na střední nikdy nepotkal matice a komplexní čísla. Takže jsem měl dost co dohánět. Na přednášky jsem měl profesora Ptáka, který sice algebře velmi rozumí, ale protože už jde o starého člověka měli jsme občas problémy udržet nit jeho výkladu a číst to co napsal na tabuli. Jinak ho ale můžu doporučit.

Na cvičení jsem měl Michala Hrocha. Vyučující je to rozhodně kvalitní, oproti paní Šnupárkové, která učila v paralelce, trošku náročnější a občas vyžadoval počítání u tabule. Domácích úkolů moc nedával, ale semestrální testy s ním byly složitější než v paralelce. I díky tomu jsem nasbíral jen 6,5 bodu a minimum na zápočet bylo 7. Naštěstí podobných případů bylo hodně a hranice byla snížena na pět bodů, takže jsem zápočet s odřenýma ušima dostal.

Zkouška z algebry byla moje poslední, šel jsem k ní na konci druhého zkouškového týdne po týdnu učení. Učil jsem se jenom z poznámek k přednáškám (později díky nim prolezl algebrou ještě jeden spolužák), ale klidně by to šlo i z Ptákových anglických skript nebo Olšákových českých. Zadání písemné zkoušky mi sedlo, zdálo se mi trošku lehčí, než zadání z předchozích termínů. Byl jsem hotový asi čtyřicet minut před koncem a měl jsem čas si písemku pořádně zkontrolovat, což bylo dobře, protože jsem musel dva příklady přepočítat.

Po písemce jsme měli spoustu času, takže jsme si došli na obídek a pak odpočívat do NTK. Zkonzultovali jsme zážitky z textu a já se podíval na důkaz, který jsem do písemky napsal jen z půlky. Nakonec jsme se šli posadit před učebnu, ve které měly probíhat ústní. Nejdříve šli na paškál ti, kdo měli málo bodů z písemky a pan profesor jim ale ještě chtěl dát šanci předvést se, ale většinou bez valného úspěchu. Postupně se chodba vyprazdňovala a konečně jsem šel na řadu já. První otázka směřovala hned na ten důkaz, který mi chyběl. Odpovědět jsem jakž-takž dokázal, ale pak přišly další, na které jsem už připravený nebyl. Úsměv z tváře pana profesora zmizel a já začal tušit cosi zlého. Nakonec mi řekl, že by to ještě tak týden studia chtělo (s čímž bych jistě souhlasil) a stále se mračíc mi napsal C.

Diskrétní matematika

Tenhle předmět bych shrnul slovy: Petr Habala je bůh! S ním opravdu není problém projít a umět. Perfektní přednášky, skvělá cvičení, vědomosti tečou do hlavy proudem a vy si toho ani nevšimnete. Ze zkoušky jsem dostal C, protože jsem nechtěl jít k ústní.

Makro a Mikroekonomika

Na přednášky pohodová paní Fialová, v učivu jsou fakt jen základy, skoro všechno bylo v podstatě opáčko učiva z gymplu. Cvičení byla horší, měli jsme Veroniku Spiesovou, která vždy minimálně půlku cvičení trávila tím, že nám vyprávěla, kolik platí s přítelem hypoték. Byla neskutečně otravná a nenaučila nic. Určitě jí nedoporučuji, i když samozřejmě nevím, jestli na tom byli jinde lépe. Na konci semestru jsem se nechal přemluvit k účasti na makroekonomické hře, kde jsme si zkoušeli, jaké je to řídit stát, nastavovat daně atd. Bylo to překvapivě zábavné a skončili jsme jako druzí, ale na druhou stranu bych řekl, že 1000 Kč je za takovou srandu docela dost a příště bych asi nešel.

Media_httpblogjanstra_gcicf

Programování

Na přednášky jsme měli Miroslava Balíka (neplést s Martinem!), byl vtipný, dobře se poslouchal. Rád se ptal na otázky studentů, kteří seděli v prvních řadách a hodně rád slovíčkařil, pokud jejich odpověď nebyla úplně dokonalá, i když bylo jasné, že je vlastně správná.

Na cvičení jsem měl Martina Blocha. Velmi vzdělaný pán, který programování v Javě určitě rozumí. Hned na prvním cvičení nám rozdal dotazníky s tím, jak jsme na tom co se týče předchozích zkušeností s programováním a matematikou. Cvičení byla přínosná, ale také dost náročná, řekl bych, že úplný začátečník by se asi nechytal. A náplň někdy spíš odpovídala algoritmizaci, než programování (učili jsme se jak řešit různé problémy spíš než jenom samotný jazyk). I semestrálku jsme měli jinou, než ostatní cvičení, měli jsme najít nejdelší opakující se (tzn. alespoň dvakrát) řetězec genů v sekvenci o délce milion znaků. A pokud jsem chtěl dostat známku bez zkoušky (tzn. A nebo B), musel to program umět pod 8 sekund. Hrubou silou by se dal podobný problém rozlousknout do několika let a to ještě bůh ví jestli. Nejdříve jsem zkoušel naivní, přímočarý přístup zrychlovat, což se mi podařilo až k osmi sekundám, ale víc ani ťuk. Potom jsem naveden kamarádem zkusil úplně jiný přístup, nejdelší řetězec nehledat, ale přímo ho vytvořit. Uvažoval jsem pomyslný strom (který pochopitelně nemá smysl celý držet v paměti, stačí poslední řádek), který začíná čtyřmi uzly (a, c, g, t) a z každého vedou další čtyři (aa, ac, ag, at, atd.) tímto způsobem se strom neuvěřitelně rychle větví, ale brzy můžeme začít odsekávat neperspektivní větve (ty, které se v zadání nevyskytují, takže ani jejich potomci tam nebudou) a zbude jich jen několik a jen jeden řetězec doroste až do délky 19 znaků a stane se tak vítězem. Toto řešení mi doma běželo za 1,2 vteřiny ale na kontrolním počítači třikrát pomaleji, takže jsem se dostal na 3,6 a o šest desetin mi tak uniklo A. Důležité je pro získání známky bez zkoušky odevzdat semestrálku do začátku zkouškového, potom ke zkoušce musíte, i kdyby byla seberychlejší. Není problém posílat řešení ani o Vánocích, já posílal mail s řešením 22. 12. večer a na Štědrý den už jsem měl Béčko v KOSu.

Kamarádi měli na cvičení Buka, který výuku bere hodně laxně, moc toho po vás nechce, ale zas nic moc nenaučí.

Řešení problémů a hry

Tenhle předmět musím hodně pochválit. Splnil přesně svůj účel – motivovat nás a pomoci přežít první semestr se všemi jeho algebrami a podobnými radostmi. Náplní bylo řešení reálných problémů ze skutečného života. Na začátku jsme se seznámili s Pythonem, který se mně osobně velmi líbil a pustili se do první úlohy. Tou bylo naprogramování hráče pro turnaj ve Vězňově dilematu. Snažil jsem se udělat svého hráče dost inteligentního, protože jsem mimo jiné o této úloze psal seminární práci na gymnáziu a tak už jsem měl leccos načteno a vymyšleno. Proto mě trošku zklamalo, že v turnaji se nakonec na špičce usadily jednoduché algoritmy typu oko-za-oko.

V druhém úkolu jsme si mohli vybrat ze tří problémů: hledání nejkratší cesty v bludišti, hráč reversi a spam-filtr. Já naprogramoval nejdříve javovského procházeče bludištěm, který se nakonec umístil docela dobře a chtěl jsem ještě v Pythonu udělat spamfiltr, ale nakonec jsem stihnul jen primitivní verzi. Nakonec jsem v předmětu nasbíral víc bodů, než bylo maximum (protože jsem programoval nepovinně o úlohu navíc), takže jsem byl spokojený.

Přednášky byly jednou za čtrnáct dní a většinou to byl vždy motivační úvod do nějakého problému, např. PageRank, počítačové rozpoznávání obličejů atd. Úroveň byla různá – od výborné po dobrou, takže se na přednášky chodit vyplatilo.

Na cvičeních se většinou pouze řešily problémy, pokud někdo nějaké měl, a jinak si každý programoval své úlohy. Takže jezdit kvůli tomu na půl osmou do školy nebylo nic moc, ale doma bych se k programování sám nedokopal, takže jsem chodil. Škoda, že neproběhl obšírnější úvod do Pythonu, ten jazyk se mi hodně líbí a budu se na něj muset podívat sám.

Více informací, odkazy

Oficiální web Otevřené informatiky

Otevřená informatika na Facebooku

Blog Otevřené informatiky

Oficiální stránka FEL ČVUT

Wiki studentů bakalářského programu

(Tak, konečně konec, smolil jsem to asi tři měsíce, nebyl čas, ani chuť hrůza. Proto si to po sobě ani nebudu číst, takže přijměte omluvu za chyby jak faktické, tak gramatické či pravopisné. Howg.)

Vybíráte kam na IT vysokou školu? Studujete, nebo plánujete studium na Otevřené informatice? Podělte se o zkušenosti v komentářích, nebo se na cokoliv zeptejte.

Categories